VÝUKOVÉ MATERIÁLY

Papuánec [2023]

RECEPTY KE STAŽENÍ

Recepty MUMU AIGIR K Vytištění
v pdf, formát A4

POZN.: Podívejte se na podstránku recepty, na které najdete doplňující fotografie, informace a videa

OMALOVÁNKY PRO MLADŠÍ ŽÁKY KE STAŽENÍ

Omalovanky
Ke stažení, formát A4, pdf

NÁMĚTY K DISKUZI

Stáhněte si a přečtěte podrobnější studii o systému wantok.
Ke stažení: Wantok a komunita
formát A4, pdf, 4 strany

• Jaká jsou negativa a pozitiva systému?
• Jakou důležitost zastává v životech Papuánců (či šířeji Melanésanů) komunita? Jakou roli hraje komunita u nás?
• Čím nás může komunitní styl života inspirovat? …

AKTIVITY

Zde ke stažení (A4, pdf):
Aktivity Dnes Jím Jako Papuánec 2023

CHODÍ HULI OKOLO

(na motivy známé hry Chodí pešek okolo • pro I. stupeň)

Děti si sednou do kroužku, jedno z nich stojí vně kruhu a představuje domorodce z kmene Huli. Obchází kruh a přitom říká: „Upapu, upapu, upapu,upapu, u Papuánců je zvykem, že když brácha bráchu praští, tak ho potom taky zbaští, ham!“ Na slovo ham plácne po zádech jedno z dětí a začne utíkat po směru hodinových ručiček kolem kruhu dětí. Plácnuté dítě se ho snaží dohonit a také plácnout. Pokud to stihne, vrací se zpět na své místo a Huli musí začít znovu. Pokud Huli uteče a stihne obsadit prázdné místo, stává se plácnuté dítě novým Huli a hra pokračuje ve stejném duchu dál.

Ten, kdo se stane posledním Huli musí zatančit domorodý tanec 😊

Kmen Huli: jeden z nejznámějších kmenů Papuy-Nové Guineje žijicí na horách. Říká se jim také parukáři, protože si vyrábí komplikované „paruky“ z vlastních vlasů ozdobené rajčím  a papouščím peřím. Obličeje barví žlutou, červenou a bílou barvou, nosí sukně z trávy a listů.

NADI DVOJČE

(zábavná hra se slovy • pro I., II. stupeň i SŠ)

Učitel pomocí spínacích špendlíků připíchne dětem na záda papírek s jedním slovem, neřekne však jakým a ani hráči si slovo nesmějí navzájem říci. Každý „Papuánec“ má za úkol najít své „dvojče“, které má na zádech stejné slovo. Potíž je v tom, že nikdo neví, co za slovo má na zádech – musí se tedy vyptávat ostatních, ale nesmí použít slovo se stejným kořenem. Ti mu odpovídají pouze ano nebo ne. Poté, co slovo uhodne, nebo si to aspoň myslí, se snaží najít svůj protějšek.

Papua-Nová Guinea je jazykově velmi rozmanitá, dvojice slov jsou proto v češtině a angličtině. Hra má symbolizovat, jak těžké je se na Papui domluvit – dost často mluví každý kmen jiným jazykem.

Vyšší stupně nebo středoškoláci si můžou vyzkoušet složitější variantu a ptát se pouze v angličtině.

SLOVA – NÁVRHY (doplňte vlastní slova inspirovaná životem na Papui dle úrovně znalostí žáků či studentů):

PAPOUŠEK – PARROT / PTÁK – BIRD / STROM – TREE / RED – ČERVENÁ / ŽLUTÁ – YELLOW / MUŽ – MEN / PRASE – PIG / RYBA – FISH / BANÁN – BANANA  / DŮM / HOUSE

---

Více informací o tom, jak se na Papui mluví, nalezenete na podstránce o Papui – například česko-anglicko-pidžinský minislovník!

PAPU, PAPU, PAPU

(obměna přetahovací hry Hu-tu-tu-tu • pro I., II. stupeň i SŠ)

Děti se rozdělí na dvě skupinky, z nichž každá představuje znepřátelený kmen. Malé hřiště, nebo plácek či prázdná třída, chodba apod. se rozdělí na dvě poloviny (nakreslí se čára křídou, položí provázek či lano atp.) a vymezí se okraje. Děti si můžou vymyslet i jméno svého kmene (nebo se inspirovat na webu na podstránce Zajímavosti).

Hra začíná tím, že jeden z kmenů vyšle svého bojovníka nebo bojovnici, aby se pokusil „sežrat“ příslušníka nepřátelského kmene a to tak, že se ho dotkne a rychle se vrátí na své území. Ale nebude to tak jednoduché. Na nepřátelském území se nesmí po celou dobu nadechnout a navíc musí nepřetržitě říkat papu, papu, papu, papu… Pokud mu dojde dech nebo ho na cizím území zadrží příslušníci nepřátelského kmene, bude „sežrán“, jeho duchovní síla přechází na cizí bojovníky a on/ona se stává součástí kmene nového.
Může se také pokusit získat pro svůj kmen nového bojovníka či bojovnici tím, že ho/ji přetáhne na své domácí území – ale stále se u toho nesmí nadechnout. S přetahováním cizího bojovníka mu můžou pomoci jeho soukmenovci, nesmí ale překročit čáru (musí zůstat na svém území).

Po skončení první bitky je na řadě druhý kmen. Hra končí „sežráním“ jednoho z kmenů nebo na konci časového limitu – kmen, který má více bojovníků, vyhrál.

Kmen, který zvítězí, zakřičí vítězný pokřik! 😊

KASUÁR A ŠAMAN

(obměna hry na mrazíka • pro I. a II. stupeň)

Kasuár je velmi protivné, samotářské zvíře a nemá rád společnost. Proto se každého, kdo je poblíž, snaží klofnout. Hra probíhá v ohraničeném prostoru, stejně jako když se hraje na babu. Jeden člověk představuje kasuára, který honí domorodce. Koho klofne (dotkne se ho), je poraněn a musí skákat po jedné noze. Klofne-li ho podruhé, musí si sednout na bobek a čekat na uzdravení. Teď přichází na řadu šaman (1 nebo více, podle počtu dětí a pole velikosti prostoru) – může to být třeba paní učitelka nebo učitel 😊 (nebo naopak, může představovat kasuára). Poraněného musí oběhnout a přitom tleskat rukama. Ten je poté uzdraven a znovu se účastní hry.

Obměnou hry můžou být sbírání rozsypaných „kokosů“, které se domorodci snaží sesbírat, pravidla jsou stejná. V této verzi vyhrávají domorodci, pokud se jim podaří všechny kokosy sesbírat, nebo kasuár, pokud předem určený počet kokosů ochrání. Kokosy můžou být zabalené bonbóny, které si pak domorodci za odměnu spravedlivě rozdělí.

Vyhraje kasuár nebo domorodci?

Nejnebezpečnější cesty do školy – Papua-Nová Guinea

Co všechno musí děti překonat, aby se dostaly do školy?
Některé třeba i pětidenní cestu nebezpečnou džunglí, dlouhou 100 kilometrů, a také divokou řeku. Ne všem, se to ale podaří…

Dopisy dobrovolníků, kteří působili na Papui, a jejichž materiály byly využity, naleznete na www.adopcenablizko.cz/papua-nova-guinea